Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přejít přímo na obsah stránky

Vysoké Mýto

oficiální stránky města

Dnes je čtvrtek 11.8.2022

Za dobrodružstvím všech generací do Městské galerie


Foto archiv Městská galerieMěstská galerie ve Vysokém Mýtě zve na výstavu díla malíře Václava Junka, která potěší milovníky přírody, zvířat, dobrodružné literatury a dalekých cest skutečných i těch vysněných. Výstava ve výstavní síni galerie na náměstí Přemysla Otakara II. potrvá do 28. srpna. 

 

Umělec se narodil v Kladně a chudé prostředí, ve kterém vyrostl, nenasvědčovalo, že se stane ilustrátorem knížek, které se budou tajně s baterkou číst pod peřinou (Trosečníci ledového moře, Lovci orchidejí, Pouští a pralesem a mnoho dalších). Natož, že se několik generací prvňáčků bude podle jeho obrázků v „červeném“ slabikáři učit číst! V roce 1934 začal studovat Uměleckoprůmyslovou školu a po třech letech Akademii výtvarných umění v ateliéru Jakuba Obrovského, který měl velmi blízko k Vysokému Mýtu.

 

Studijní cesty po Itálii, Řecku, Bulharsku, Turecku a Jugoslávii otevřely mladému výtvarníkovi obzory, které pravděpodobně zcela odpovídaly jeho skutečnému naturelu. Láska k vodě – moři a k plavidlům obřích rozměrů ho provázela po celý život. Neuvěřitelné technické znalosti o jejich stavbě přenášel do dobrodružných knížek i na obrazy z přístavů. Ne náhodou věnoval grafický hold mořeplavci Richardu Konkolskému, prvnímu Čechoslovákovi, který v roce 1975 na své lodi Niké obeplul zeměkouli. Stejnou uměleckou poctivost vkládal do dětských leporel a pohádek. Oblíbenými hrdiny jsou domácí, divoká i exotická zvířata. Žádné malé dítě není na pochybách, o které zvíře se vždy jedná. Věnoval se také komiksu. V roce 1941 během své práce v nakladatelství Melantrich musel dokonce zaskočit za Jana Fischera a nakreslit několik pokračování Rychlých Šípů pro Mladého hlasatele. Toto spoluautorství však skončilo záhy zákazem vydávání časopisu.

 

Maloval, kreslil, věnoval se grafice. Dle pamětníků to vše dělal rád, s neuvěřitelnou pílí a až s dětským zaujetím. Prožil bohatý společenský život v Praze, na chatě v Kersku i na cestách. Znal se s řadou osobností, které vstoupily do historie české kultury. Připomínají jej Hrabalovy Slavnosti sněženek. V Menzlově filmovém zpracování Václava Junka ztvárnil Ferdinand Havlík. Slavná je scéna před prodejnou, kdy paní vedoucí v ruce s rozbitým talířkem, na němž je buclatý andělíček, prosí: Pane Junek, mistře, když pro mě nemáte obraz, kterej se vám nepovedl, nemohl byste mi, prosím, spravit tady toho přelomenýho andělíčka, slepit tu prdýlku? Junkovi se v tu chvíli zatmělo před očima a zakřičel: Ale já jsem vám řekl, že žádný nepovedený obrazy nedělám! A navíc, já žádný rozbitý prdýlky andělíčkům neslepuju… Podle Václava Junka mladšího trefili filmaři tátu dokonale. 

 

Výstavu zapůjčila autorova vnučka Petra Čvančarová a uvedl ji jeho syn, spisovatel Václav Junek mladší.

Iveta Danko, kurátorka MG

 

Foto archiv Městská galerie