V pátek 23. února uplynulo 700 let od návštěvy královny Elišky Přemyslovny a krále Jana Lucemburského ve Vysokém Mýtě. Tuto událost si připomeneme v neděli 25. února přibližně v 9.45 po bohoslužbě v kostele sv. Vavřince. Návštěvu Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského sehrají v kostele a před kostelem vysokomýtští ochotníci. Součástí akce bude požehnání zrekonstruovanému náměstí Vaňorného.
O návštěvě královny Elišky Přemyslovny a krále Jana Lucemburského vypráví jedna z kamenných desek v hradebním opevnění v Jungmannových sadech. A jak to tehdy s tou návštěvou bylo? „Na trůn v roce 1310 nastoupil Jan Lucemburský, syn římského krále a manžel mladší ze sester zavražděného Václava III., Elišky Přemyslovny. Teprve čtrnáctiletý král vzbuzoval v Čechách naděje, záhy se ovšem dostal do sporu (stejně jako děd Elišky Přemysl Otakar II.) se sebevědomými českými pány. Král i jeho hrdá žena si vládu v zemi představovali jinak než šlechta, spor se brzy rozhořel kvůli obsazování úřadů (politika v naší zemi je v lecčems nadčasová) a v roce 1315 nechali královští manželé uvěznit vůdce šlechtické strany, Jindřicha z Lipé. Důvodem mělo být, že jeho partnerka, Eliška Rejčka, přislíbila věnná města (Hradec, Poličku, Chrudim, Jaroměř a Vysoké Mýto) jako věno své malé dceři pro nápadníka ze zahraničí. Čeští pánové tedy povstali na obranu Jindřicha a královna vdova Rejčka povolala do svých měst slezské žoldnéře. Města se však už nespokojovala s rolí objektu politiky, toužila být také jejím spolutvůrcem a zájmy měšťanů se s panskými neshodovaly. Přidala se proto (stejně jako Praha) na stranu krále a Slezané se ocitli v nepřátelském prostředí,“ řekl Zdeněk Horák, historik Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě a dodal: „Ani pomoc měst však nestačila králi k vítězství nad šlechtici a když v únoru roku 1318 projížděl Jan s Eliškou Mýtem, vedly dějiny jejich neveselou cestu k Domažlickým ujednáním. Jejich podpisem Jan v podstatě rezignuje na vnitřní vládu a časem opouští zemi, kterou potom navštíví jen několikrát a krátce - stejně jako svou ženu, poslední Přemyslovnu na královském trůně.“