Jan Honsa byl v první třetině 20. století, vedle Františka Kavána, nejvýraznějším východočeským krajinářem. Na pražské akademii byl Mařákovým žákem, k mařákovcům tak bývá řazen jaksi šmahem, ovšem vedle obrazů jeho spolužáků (někdy snadno zaměnitelných) si Honsovy obrazy nemohl splést nikdo. Nový romantismus a oduševnělá nostalgie krajiny byly tehdy velmi módní v kabinetní společnosti pražských salonů, a tak Slavíček, Hudeček a Kaván vyráželi na venkov v jakémsi duchu barbizonsko-impresionistického chalupářství, přišli z města, aby tu na plátna načerpali autentickou krásu, tolik potřebnou tam, kde za ni byli ochotni platit. Jan Honsa však nikdy takovým chalupářem nebyl. Byl - hospodář. Téměř celý život žil v Běstovicích u Chocně na statku, který si podle vlastních výkresů postavil. Choval dobytek. Pěstoval žito a všechno možné. Staral se o rodinu. A ve volných chvílích maloval. Na krajině však neviděl, na rozdíl od svých pražských druhů, nic romantického či nostalgického. V Honsově krajině je - čirá radost hospodáře z rašící přírody, naděje úrody, ukrývající se ve zlatých snopech, obava ze srpnových mraků a štěstí z májových, úlevné vydechnutí po těžké práci na poli, omamná vůně kvetoucí hrušně a její blahodárný stín... Výrazná postimpresionistická, někdy pro samý květ až barvotiskově radostná technika jeho maleb uzrála v průběhu prvního desetiletí 20. stol. v nezaměnitelný styl, zcela jedinečný v linii českého krajinářství. Protože námětově čerpal výhradně ve svém okolí, mají Podorlicko a Vysočina, zejména místa kolem Běstovic, Chocně, Vysokého Mýta, Litomyšle a Poličky, v Honsovi netoliko nejpilnějšího a nejvýraznějšího krajináře, ale také umělce, který s cennou dokumentární věrností zachytil autentickou, neromantizující podobu venkova na počátku minulého století: svůj domov, svou práci, starost i naději...
Jan Honsa, nar. 8. 6. 1876 v Tisové u Vysokého Mýta, zemř. 9. 9. 1937 v Poličce; 1893-1898 krajinářský atelier Julia Mařáka na pražské Akademii; vystavoval pravidelně od r. 1900, zejména v pražském Mánesu, v mnoha východočeských galeriích (ve Vysokém Mýtě poprvé r. 1912), ale i v Berlíně (1904), na světové výstavě v Saint Louis (1904, bronzová medaile) v Benátkách (1907), naposledy pak v Hradci Králové roku 1934. Cesty: 1904 (Paříž, Normandie), 1911 (Drážďany, Berlín, Mnichov, Holandsko, Belgie, Francie). Jeho rozsáhlé malířské a grafické dílo je uloženo v Národní galerii v Praze a dalších veřejných sbírkách, mj. v Pardubicích, Chocni, Litomyšli, Poličce a Vysokém Mýtě, ale především v soukromých sbírkách.
Jan Honsa: Kvetoucí hruška v širém poli.
Výstavní síň Jana Jušky, nám. Přemysla Otakara II. 24, Vysoké Mýto
Kurátoři: Pavel Chalupa a Jana Svobodová
Vernisáž 8. 9. 2007 v 15.30 v rámci oslav 700 let královského věnného města Vysokého Mýta
Potrvá od 8. 9. do 7. 10., denně kromě pondělí 9-12, 13-17 hod.
Výstava se koná za finanční podpory Pardubického kraje.
Katalog byl vydán za pomoci Ministerstva kultury ČR.
Tisková zpráva k výstavě 153.18 Kb