Starosta Vysokého Mýta Martin Krejza poskytl 11. března rozhovor redakci Vysokomýtského zpravodaje. Vyslovil se v něm mj. i k situaci, která vznikla kolem pokácených stromů v místě, kde bude stát nový domov důchodců v Žižkově ulici. Stromy byly pokáceny na počátku března. Ekologičtí aktivisté ovšem namítají, že domov důchodců mohl stát jinde. Podstatnou část rozhovoru přinášíme se souhlasem Vysokomýtského zpravodaje ZDE.
Úryvek rozhovoru Vysokomýtského zpravodaje
se starostou Vysokého Mýta Martinem Krejzou
z 11. 3. 2009
V poslední době se zvedla hladina veřejného mínění ohledně kácení stromů v areálu budoucího domova důchodců. Vzpomínám si, že jste se kvůli tomu vyhnul televiznímu rozhovoru. Proč?
Nevyhnul jsem se televiznímu rozhovoru, vyhnul jsem se rozhovoru s redaktorem televize Nova. A udělám to kdykoliv znovu, protože jsem přesvědčen o tom, že bulvární média by se měla ignorovat. Nejde jim totiž o podstatu problému, ale o senzaci. S veřejnoprávními médii i seriózním tiskem ovšem spolupracujeme a vzájemně se respektujeme. O výstavbě domova důchodců i o nutném kácení jsme mnohokrát informovali, naposledy 8. února na tiskové konferenci.
Mohl byste stručně zrekapitulovat celou kauzu přípravy výstavby Domova důchodců? Udělalo město někde chybu?
Záměr je starý sedm let. Nejméně 5 let je známo, že se bude domov důchodců stavět přesně na tomto místě, v územním plánu je to opakovaně stvrzeno od roku 2006, ale i předchozí plány počítaly s využitím tohoto místa pro potřeby zdravotnictví, nikoli pro zeleň. Územní plán byl široce konzultován s veřejností, je volně přístupný na internetu; až do počátku letošního roku jsem nezaznamenal od nikoho jedinou výhradu. Projekt byl zpracován v roce 2005, v roce 2007 bylo rozhodnuto o státní dotaci 98 milionů na jeho výstavbu; s touto částkou počítá státní rozpočet na letošní a příští rok. Kdyby se nezačalo stavět, dotace propadne a stavba nebude realizována. Nikdy jsme nic z těchto skutečností nezamlčovali. To, že se bude muset skácet polovina stromů za nemocnicí, je známo úplně od začátku. Počítal s tím i projekt, který vyčlenil 3,5 milionu na náhradní výsadbu zeleně.
Zapomněl jste na chyby...
Neuvědomuji si žádnou správní chybu. Otázkou samozřejmě může být, je-li to všechno správně z hlediska zodpovědnosti vůči budoucnosti apod. Domov důchodců potřebujeme, o tom ale není sporu. Měl-li stát jinde, například na sousední kasárenské parcele, muselo by se o tom rozhodnout před pěti lety, při tvorbě územního plánu. Nikdo to nenavrhl. Nikoho to ani nenapadlo. Ani nás na úřadě, ani občany. Všichni jsme byli rádi, že se nám podaří vytvořit v našem městě unikátní urbanistický komplex složený z léčebny, domova důchodců a centra sociálních služeb, ve velmi klidné části města, s volnou zelení a pěstěným parkem, který bude větší než ten současný, bude v něm vysazeno 99 vzrostlých stromů. Mně je také těch 48 pokácených stromů líto. Zdravých stromů by přece nebylo líto jen asociálovi. Ale vysadíme místo nich celkem 155 jiných. Od začátku jsme s tím počítali. Nikdo v tom neviděl problém a já osobně s tím nemám problém ani dnes. Domov důchodců, který potřebujeme, bude otevřen v srpnu příštího roku, těší se na něj 100 našich spoluobčanů, park bude ještě větší než ten dosavadní a bude se o něj na rozdíl od toho současného někdo starat.
Ale přece jen - ty vykácené stromy leží na zemi možná zbytečně...
Demokracie je princip padni komu padni. Z toho, co se líbí většině, se mi nemusí líbit všechno. Mám v rámci demokracie pochopitelně právo se proti tomu ohradit. Upozornit na to, že se mi to nelíbí. Mohu protestovat, demonstrovat, sepisovat petice atd. (mimochodem o petici na záchranu stromů vím jen zprostředkovaně a do dnešního dne ji nikdo s podpisovými archy radnici nepředal). Ale nemám právo bránit výkonu rozhodnutí, ke kterému se dospělo demokratickou cestou. To už demokratické není...
A jen pro doplnění. Aby stromy nepřišly úplně vniveč, nabídli jsme dřevo, především lipové, místním řezbářům a sochařům. Myslím si, že nápad, aby stromy žily dál jako loutky, sochy nebo hračky nám může, byť jen velmi částečně, nahradit ztrátu, kterou jsme utrpěli jejich pokácením.
Když celá kauza vrcholila, někdo vám pomaloval dům hanlivými nápisy. Jak jste to nesl?
Mrzelo mě to, ale ne kvůli sobě, ale především kvůli mé ženě Janě. Je to také její dům. A neznám člověka, který by se vůči přírodě choval s takovou úctou, s jakou se k rostlinám a stromům chová ona. Schytala to ovšem také. Moc často se o mé práci doma nebavíme. Ale tentokrát jsme ji měli i k večeři...
Celý rozhovor se starostou města uveřejní Vysokomýtský zpravodaj ve svém 4. čísle
ve středu 31. března.
Domov důchodců Vysoké Mýto, jižní průčelí a park, vizualizce.