Vysoké Mýto

Svatopluk Pitra

Grafik a malíř, výtvarník animovaných filmů, kreslíř - karikaturista a ilustrátor, autor grafických návrhů pro Gramofonové závody, autor výstavní grafiky čs. expozic na řadě tuzemských i zahraničních veletrhů (v Moskvě, Pekingu, Cannes, Salcburku, Damašku) i na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu.





1923  Narodil se 9. března ve Štěnci u Vysokého Mýta.
1925 - 1945  Když mu byly 2 roky, rodiče se rozvedli.  Do rozvodu žili ve Vysokém Mýtě, potom se oba synové přestěhovali s matkou do Štěnce k jejím rodičům, kteří tu měli mlýn a rybník.  Po smrti dědečka se matka odstěhovala se starším synem do Poděbrad a mladší Svatopluk žil s babičkou. V 6 letech začal v Poděbradech chodit do školy. Jeho matka tu měla dílnu na výrobu prošívaných dek, kterou byla později nucena díky finanční krizi prodat. Rodina se vrátila do Vysokého Mýta, kde oba synové začali navštěvovat gymnázium. Kvůli nevalnému prospěchu gymnázium v kvartě opustil. Poté studoval dvouletou vodárenskou průmyslovku.
1945 - 1947  Vojenská služba v Praze, byl přidělen ke kartografům.
1947 - 1951  Přestěhoval se do Chomutova, kde vykonával své první povolání ve Válcovnách trub jako kreslič. Když objevil chybu ve výkresu a zabránil tím vadné výrobě, vysloužil si pochvalu, ale hlavně získal v té době tolik důležité doporučení ke studiu.
1951 - 1956  Bez jakéhokoliv předešlého odborného výtvarného vzdělání udělal zkoušky na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Studoval v ateliéru grafiky a animovaného filmu u profesora Adolfa Hoffmeistera společně s Vratislavem Hlavatým a Ladislavem Radou.
1954  Během studia se mu 29. května narodil syn Torsten.
1955  Poprvé se oženil, a to s Torstenovou matkou Milicou Kudrnovou. Brzy se ale nechali rozvést.
1957  První autorská výstava společně s přítelem a spolužákem Vratislavem Hlavatým v galerii Čs. spisovatele ve výstavní síni U Topičů na Národní třídě v Praze.
1959  Získal hlavní cenu v Soutěži o cenu Literárních novin v roce 1959 - porota jeho kresby označila za „nejzajímavější, výtvarně jasné a až ke krutosti přísné." Setkání s budoucí ženou Irenou Bryndovou.
1959 - 1963  V Praze pracoval pro filmové studio kresleného filmu Bratři v triku. První Pitrův úspěch jako výtvarníka animovaného filmu (a zároveň Vladislava Lehkého jako režiséra) díky kreslené satirické grotesce Tři muži. Na mezinárodní scéně v Benátkách byl jejich film vyznamenán Zlatým lvem.  Na dalším filmu Tucet mých tatínků spolupracoval s dalšími jedenácti výtvarníky (Adolf Hoffmeister, Kamil Lhoták, František Freiwillig, Zdeňek Miler, Vladislav Lehký, Vratislav Hlavatý, Josef Kábrt, Jaroslav Kándl, Jiří Brdečka, Ota Janeček a Jaroslav Malák).  Pracovali na dalších animovaných a loutkových filmech, např. Sláva, Cecilie 470, Plivník dlaždiče Housky, Pštros Jonatan, Blecha, Jak zařídit byt a další. Svými kresbami doplnil tři knižní tituly, Saturnina Zdeňka Jirotky, Až se ucho utrhne od Emila Vachka a Kladyátora J. R. Picka. Ilustroval řadu časopisů a povídek zahraničních autorů pro magazíny Světové literatury i Literárních novin.
1961  Na jaře se autorsky účastnil prestižní výstavy protifašistických a protiválečných karikatur Být či nebýt ve výstavní síni Československého spisovatele v Praze. Připravováno první knižní vydání Pitrových kreseb pod názvem Giletky, ale místo toho vyšla kniha Veselé kresby, mezi nimiž byl zastoupen Pitra a dalších 36 autorů. Plánované vydání vlastní publikace se nikdy nedočkal.
1963  Na jaře využil své účasti při zájezdu na Kubu, pořádaném pro tzv. tvůrčí pracovníky Čs. televize a Krátkého filmu. Při návratu z Havany do Prahy při mezipřistání v Kanadě požádal o politický azyl. Nikdo to od něj tehdy nečekal
1963 - 1965  Pobyt v kanadském Ontariu a Torontu, učil se zde anglicky a čekal na povolení k pobytu z Ameriky, kam měl původně namířeno. Pracoval u výrobce reklamních filmů pro kanadskou televizi, ve společnosti National Film Board. V Praze ho mezitím odsoudili za svévolný přechod hranic na 3 roky vězení a propadnutí veškerého majetku. Změnil si jméno, protože Svatopluk je pro anglicky mluvící těžko vyslovitelný, na S. Paul Pitra. Později své kresby signoval také ananymem ART TIP, který vytvořil obrácením sledu verzálek svého příjmení.
1965  Stále ještě v Kanadě, i když americké povolení k pobytu dostal již v červenci 1964. Firma, ve které pracoval, získala výhodnou nabídku pro EXPO 67 v Montrealu; vytvořil kreslené návrhy pro světovou výstavu. Současně zvažoval, jestli se nevrátí zpět do Čech, v Praze končil termín amnestie, zaručující beztrestný návrat emigrantů. Kvůli výhodným zakázkám pro Expo si návrat rozmyslel.
1966 - 1967  Přestěhoval se do New Yorku, kde dlouho marně hledal práci. Později nastoupil u firmy Hallmark, známého vydavatele pohlednic. Zde uplatnil své konstruktérské zkušenosti na výrobě náročných prostorových modelů, nazývaných Pop-ups.
1968  O prázdninách do New Yorku přiletěla jeho přítelkyně Irena Bryndová.  Chtěli společně projet Ameriku a poté se vrátit zpátky do Čech, ale po zprávách o násilném obsazení Československa se rozhodli, že už se nevrátí.
1969  29. října se spolu Irena a Svatopluk vzali v Baltimoru ve státě Maryland.
1970 - 1976  Na začátku 70. let našla uplatnění i Irena, akademická malířka a absolventka pražské UMPRUM. Ve firmě S-Edwards připravovala pro trh nabídku potištěného metrového textilu na dámské oblečení. Nejprve tu pracovala jako koloristka, poté jako asistentka stylisty a nakonec převzala odpovědnost za výrobu; svou práci tu zastávala až do svého odchodu do důchodu.
1976  Pitra získal poprvé československé vstupní turistické vízum, přestože byl již několik let americkým občanem.
1977-1991 Tvořil doma, začal se věnovat i malbě, přestože byl přesvědčen, že jeho síla tkví v kresbě a grafice. Přivydělával si jako externí pracovník firmy S-Edwards, připravoval vybrané vzory k tisku.
1991  První Pitrova výstava v Praze od emigrace v síni U Jednorožce na Staroměstském náměstí.
1993  Zemřel v New Yorku 15. července.