Dnešek, 30. duben, den pálení čarodějnic, je jedním z nejstarších pohanských svátků, které se zachovaly do současnosti; slaví se téměř v celé severní polovině Evropy (detaily zde). Ohně se pálily na oslavu jara a s tím spojeného vítězství nad temnými silami, zlými duchy (a později čarodějnicemi). Ve Vysokém Mýtě, stejně jako ve většině měst, se zvyk kvůli zástavbě omezuje na menší soukromé ohně a ohníčky. Na vesnicích však tradice přetrvává výrazněji. Největší hranice v okolí každoročně vzplane na Vraclavi. Podrobnosti zde.
Příprava čarodějné vatry na Vraclavi. Vraclavská hranice měřila v roce 2007 symbolických 7 metrů. Pálení čarodějnic je jedna z největších akcí, kterou pořádá vraclavský Spolek proti nudě.
Zapálení čarodějnic na Vraclavi probíhá každoročně ve 20.30.
Foto: http://www.spn.webzdarma.cz/
Tradice pálení čarodějnic je spojena od počátku novověku také s inkvizičními procesy, které jí propůjčily svoje moderní jméno. Nejproslulejší knihou, návodem k vyhledávání a potírání čarodějnic ohněm bylo dílo Heinricha Kramera Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice) z roku 1486. Naše ilustrace toho díla je z 18. století, kdy inkviziční procesy v Evropě vyvrcholily. Za oběť jim padlo podle střízlivých odhadů desetitisíce, podle jiných několik set tisíc z drtivé většiny nevinných osob.Další podrobnosti zde.
Kladivo na čarodějnice se jmenuje i český film Otakara Vávry z roku 1969 podle stejnojmenné knihy Václava Kaplického. Příběh je poměrně věrným obrazem čarodějnických procesů, které vedla katolická inkvizice na Šumpersku v polovině 17. století. Náboženskému fanatismu a chamtivosti tu padlo za oběť na 100 upálených žen, mužů i dětí.Podrobnosti o filmu zde.
Johann Heinrich Ramberg: Valpuržina noc (Walpurgisnacht). ilustrace ke Goethovu Faustovi (1829). Podle německé tradice se filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května říká Valpuržina noc. Za ní docházelo údajně ke sletům (sabatům) čarodějnic.