Jedna z kamenných desek v hradebním opevnění v Jungmannových sadech vypráví o královně Elišce Přemyslovně a králi Janu Lucemburském, kteří zavítali 23. února 1318 do královského města Vysokého Mýta. Tuto 700 let starou událost si připomněli vysokomýtští občané v neděli 25. února při bohoslužbě v kostele sv. Vavřince a poté před kostelem u sochy sv. Vavřince. Návštěvu Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského sehráli vysokomýtští ochotníci, Jana Lucemburského ztvárnil Pavel Pešek a Elišku Přemyslovnu Michaela Kotrbová. Pro ty, kteří se této připomínky nemohli zúčastnit, uveřejňujeme zdravici, kterou pronesli Jan Lucemburský a královna Eliška Přemyslovna. Zdravici sepsal Petr Klofanda.
Jan:
Muži, ženy, dítka, ctění měšťané vysokomýtští!
Já, Jan Lucemburský, král český, stejně jak před lety 700 přijížděje z moravského Brna zastavil jsem se s chotí Eliškou, královnou českou, na pár chvil v Mýtě Vysokém, věnném městě královském, abych vás pozdravil a na vlastní oči zřel, jak se vám daří a zdali vám dílo řádně od ruky jde. Předně poděkovat musím, že jsme se s chotí mše dnešní i slavnosti venkovní zúčastnit mohli. Díky vám, díky vám všem!
Musím říci, že v městě tomto mnohé se mi zamlouvá. Věže městské zdaleka vidět jsou, ulice čisté a dlážděné, což mnohde jinde k vidění není. Taktéž brány a domy se v dobrém stavu jeví. Choť mou Elišku potěšila velice železná postava děda jejího, krále Přemysla Otakara II., hned vedle brány Pražské stojící.
V opak trochu udiven jsem byl, že hradby městské zčásti pobořeny jsou. Konšely městskými mi však vysvětleno bylo, že nemají významu většího v dobách dnešních a že už pouze pro parádu a obdiv městu slouží.
Neblaze překvapen jsem byl množstvím vozů kupeckých městem projíždějících. Tento nešvar omezit byste měli. Doporučil bych řádné mýto vyměřit a tím přízvisku města vašeho „Mýto Vysoké“ tak dostát.
Jiných výtek nemaje, za podobu města dnešního vás pochválit musím.
Eliška:
Já taktéž všechny pozdravovat musím, a i ode mne uznání se vám dostane. Velmi cením, že rynek hlavní taktéž jménem děda mého, krále českého zvete. O chrám páně světce Vavřince i rynek přilehající pečujete vzorně. Škoda, že do setmění počkat nemohu, abych nasvícení jeho, prý skvostné, zhlédnout mohla. Vitráže oken novotou zářící jsem však přehlédnout nemohla.
Město zdá se být v pořádku dobrém a všechny předepsané dávky budoucím královnám českým řádně odevzdávat může.
Jan:
Měšťané vysokomýtští! Ve zdraví tu přebývejte, svému rodu jen a jen čest dělejte a o město i nadále řádně pečujte. Ať při mé návštěvě příští, třeba za dalších 100, 200 či 700 let, budu moci zas spokojen odcházet.
Eliška:
Nuže, jak to vysokomýtské pokolení dnešní říká: „Mějte se v Mejtě!“
Jan:
Mějte se v Mejtě!
Kromě připomínky návštěvy královských manželů požehnal vysokomýtský děkan Pavel Mistr loni rekonstruovanému náměstí Vaňorného.
Foto Aleš Felgr
 |
  |
|
 |
  |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |